Humanitární pomoc v Africe ano či ne?
Radka Lindourková
Afrika je bezesporu zemí kontrastů. Některé státy jsou zničené chudobou, válkami a rasovými konflikty, v jiných vyrostla města vybavená špičkovou technologií.
Kontinent v sobě soustřeďuje všechny významné globální problémy lidstva, nejnižší životní úroveň, neregulovatelný růst populace, politickou nestabilitu, negramotnost, nevyhovující hygienické podmínky, nedostatek potravin, léků a financí.
Snažíme se Africe pomoci všemožnými prostředky. Posíláme potravinové balíčky, poskytujeme lékařskou pomoc, zajišťujme dostatek pitné vody, stavíme školy, nemocnice, na dálku adoptujeme dítě a podporujeme jeho vzdělání…
Zajímavě a poutavě o rozvojové pomoci vypovídá dokument režiséra Martina Marečka Pod sluncem tma (2011). Dva Češi jsou vysláni do jedné vesnice v Zambii, aby zde pomohli s elektrifikací. Nainstalují solární systém a vodovod, před odjezdem zadají instrukce a zanechají je místním k užívání. Když se po letech vrátí, najdou veškeré vybavení kvůli nešetrnému a neúčelnému zacházení v tristním stavu. Většina věcí je buď rozkradená, nefunkční nebo v případě akumulátorů těsně před výbuchem.
Dokument ukazuje na úskalí rozvojové pomoci, kde není neochota západní civilizace investovat, ale odlišná mentalita Afričanů, kteří nechápou, že jim bílí cizinci znovu nezajistí ony ztracené a zničené věci a že je již nehodlají dál podporovat.
Realizace projektu působí ve finále absurdně a místy nabývá dojmu, že je jim elektřina z naší strany vnucována. Ti lidé v zambijské vesnici cítí potřebu projevit vděk, ale nechápou, co by vlastně měli dělat a jaká je jejich úloha.
Rozdíl je v tom, že my máme dvě stě dvacet voltů k dispozici na každém kroku a je to pro nás všední samozřejmost. V zambijské vesnici však žádná elektřina nikdy nebyla a od šesti hodin večer do šesti hodin ráno je tam tma. České nainstalované solární panely jsou tedy pro místní absolutně nepochopitelný technologický skok.
Na střet dvou myšlenkových světů upozorňuje i jeden z Čechů, když kroutí hlavou nad neutěsněným kohoutkem, který ustavičně kape, ačkoliv v zemi jsou problémy s nedostatkem vody.
Taktéž na podobné téma reaguje článek Tomáše Lindnera s názvem „Škodí pomoc v Africe?“
Autor pracoval v Zambii v rámci projektu GLEN – Global Education Network of Young Europeans. Ptá se, zda je na tom Afrika lépe, když do ní proudí neustále finance a různá humanitární pomoc.
K zamyšlení vede fakt, že Afričané jsou dnes chudší než před třiceti lety a nezabránily tomu ani miliardy dolarů posílaných od bohatých států. Například, Zambie je dnes stejně chudá jako před čtyřiceti lety, ačkoliv sem podle editora londýnského listu The Economist Roberta Guesta jen v letech 1980 - 1996 přiteklo necelých šest milionů dolarů v grantech.
I skalní příznivci si stále častěji pokládají otázky po smyslu humanitární pomoci a rozvojové spolupráce a hledají odpovědi, za jakých podmínek je činnost nevládních organizací efektivní.
Humanitární projekty pro Afriku vypadají velmi prospěšně. Ovšem při pohledu na základní statistiku nelze těmto otázkám uniknout.
Africký kontinent sice patří k nejchudším, ale má dostatek přírodních zdrojů. Vysoký hospodářský potenciál, bohužel neumí využít ke svému prospěchu. Místo toho se na její území tlačí velké zahraniční firmy, které usilují o přístup k těmto nerostným pokladům.
Afrika bezesporu potřebuje vzdělané lidi. Děti i dospělí by se také měli učit pracovat. Pracovat se dřevem, s kovem. Afrika potřebuje řemeslníky.
Nepřekročila však humanitární pomoc pomyslné hranice? Máme snahu pomoci rozvíjejícím se zemím, nebo řešíme problémy jiných a to dost dlouho na to, aby se dokázaly postarat samy o sebe? Taková pomoc plodí národ závislý na pomoci jiných států a národů. Nová generace Afričanů očekává s nataženou dlaní, co jim bílí dají. Neměli bychom se naopak snažit, aby africké země řešily své problémy ze své vlastí iniciativy?
Nezisková organizace Člověk v tísni působí např. v Etiopii od roku 2003. Za tu dobu zde realizoval projekty za více než 145 miliónů Kč. Asi nejznámějším projektem je veřejná sbírka Postavme školu v Africe, v níž Češi dosud přispěli na stavbu 15 škol pro etiopské děti. Součástí projektu je také školení budoucích učitelů.
Člověk v tísni se od začátku svého působení v Etiopii zaměřuje na projekty v oblasti vzdělávání, zemědělství, životního prostředí, vodohospodářství a sociální ochrany, v nichž spolu s místními i mezinárodními partnery usiluje o udržitelný rozvoj. Podporuje drobné živnosti formou mikropůjček, aby rodiny mohly být soběstačné.
Další nemalá pozornost a prostředky jsou věnovány humanitární pomoci, která je uskutečňována v případě náhlých humanitárních krizí, jakými jsou opakující se sucha, povodně nebo hrozící epidemie.
Nabízí se otázka – Humanitární pomoc ano či ne? Určitě ano, ale v jaké míře?
http://www.advojka.cz/archiv/2007/15/skodi-pomoc-africe
Radka Lindourková
Za horskými gorilami
Těžké kapky tropického lijáku buší do vlnitého plechu v Buhoma Lodge. Ještě za šera, před náročným trekováním v deštném pralese vstávám a kontroluji veškeré vybavení. Nepromokavé návleky, pláštěnka, fotoaparát, nezbytná zásoba tekutin a další maličkosti.
Radka Lindourková
Dvě miliardy dětí
Celkový počet obyvatel Afriky se do roku 2050 více než zdvojnásobí. Polovinu populace budou tvořit děti.
Radka Lindourková
Africká zkouška dospělosti
Přeběhnout stádo krav po hřbetech je pro hamarské muže v Etiopii jediný způsob, jak se stát dospělým mužem. Nikdo tu sice nesleduje svůj věk, ale když se chlapec cítí být připraven oženit, osloví svého otce, který následně začne připravovat obřad, jehož součástí je zkouška dospělosti.
Radka Lindourková
Ukázka z knihy - Cesta za domorodými kmeny
SeeMedia vydává novou e-knihu Radky Lindourkové- Cesta za domorodými kmeny. Vydejte se do Etiopie pátrat po skutečných domorodých kmenech, kde se ženy pyšní původem královny ze Sáby, ženská obřízka je naprosto běžnou věcí, muži nosí nebezpečné střelné zbraně a sedávají u cesty s vlastnoručně vyrobenými oštěpy. Autorka poutavě i zábavně líčí putování drsným prostředím Afriky spolu se svým kamarádem. V knize jsou použity autentické fotografie z cesty. E-knihu lze stáhnout na www.medialnicentrum.cz
Radka Lindourková
Klinika na kraji pralesa
Pokud v Ugandě řeknete, že máte jedno nebo dvě děti a na další rozšiřování rodiny nepomýšlíte, určitě vzbudíte údiv. Ugandské ženy mají totiž v průměru sedm dětí. S kanystrem vody na hlavě a se spinkajícím miminkem na zádech, pevně omotaném v šátku, je lze potkat na každém kroku. Jsou neuvěřitelně krásné. Když je na prašných cestách Ugandy míjíme, smějí se a mávají. Je zajímavé sledovat, s jakou graciózností a noblesou si na hlavu dávají nezbytný náklad. Nejprve si přidřepnou, pak se vzpřímí, hledají rovnováhu a krátce na to se sebevědomě vydají prošlapanou pěšinkou mezi banánovníky do světa, který je pro nás neznámý.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Co v EU prosadili čeští europoslanci? Nabíječky i Erasmus, připomínají se
Premium V Bruselu a Štrasburku proběhlo v týdnu velké loučení. Ve stávajícím složení se totiž europoslanci...
Děti na Haiti cestou do školy překračují mrtvoly. Misie z USA líčí praktiky gangů
Premium Od spolupracovnice MF DNES v USA Co mi vyprávěli po telefonu známí z Haiti, k nimž tam jezdím: školy a obchody se řídí podle toho,...
Zastřelili ho, pomočili a pověsili. Jak vznikla fotka mrtvého Mussoliniho
Seriál Doufal, že uteče a i s milenkou dožije v bezpečí. To by se však víc než dvě dekády nesměl chlubit...
Hamás zveřejnil video Američana a Izraelce unesených v říjnu loňského roku
Palestinské hnutí Hamás v sobotu zveřejnilo video zachycující dva z rukojmích, které uneslo při...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 13
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 652x
Profilová fotografie: Hana Skořepová