Tak mladá a už tak hloupá. Africe pomůžeme tak že tam neposleme ani kilo obilí.

A taky je nesmysl jim něco posílat, když jim tam můžou pomeranče a banány růst jako plevel. Tak jako Evropa se musela vzchopit, aby přežila, tak se musí vzchopit Afrika. Můžeme s nimi obchodovat (třeba i barter), můžeme jim ze začátku třeba odpustit clo, ale dál bych nešel.

Pokud chce svět pomoci Africe, jediná cesta je přes masivní osvětu a vzdělání celé populace, tj mladých i starších, obyčejných lidí i vládnoucích privilegovaných. U těch dospělých je to o zodpovědnosti za počet potomků, a to v Africe zatím nefunguje, alespoň o tom není slyšet. Různé organizace od nás požadují příspěvky na výživu dětí, ale nikdo koncepčně neřeší, co bude se všemi dětmi, až vyrostou.

Neznám Afričany tak dobře, abych mohl vynášet zasvěcené názory, avšak myslím si, že možnost vzdělávat se nemusí být ještě rozhodujícím prvkem.

U nás existuje menšina, která má stejné možnosti se vzdělávat jako kdokoli jiný, ale průměrné výsledky na jedince jsou z tohoto hlediska nepříliš uspokojivé.

Nevím, jak na tom jsou Afričané se snahou a s uvědoměním si důležitosti vzdělání.

Kámen úrazu jsou genetické dispozice dané populace které jsou co se získávání vzdělání týká vcelku nevalné...

ale co čekat když 300 generací k přežití a množení žádné vzdělání nepotřebovali tak to nebyl geneticky limitující faktor rozmnožení. 

Naproti tomu ve skandinávii kde na přežití průměrné zimy bylo třeba tvrdé plánování budocnosti a zdrojů se jedinci bez genetických dispozic myslet vyřadili svou neschopností z evolučního žebříčku sami.

Pokud si skutečně dáte práci a analyzujete dispozice tak zjistíte že průměrné IQ a rozptyly Causaské, východoasijské a negroidní populace se vcelku značně liší.

Problémem je, že Afrika pošilhává po kontinentálním blahobytu (oproti jejich je tomu tak) a hovoří o tom, že na něj má také právo.

Kdysi napsal jakýsi černý vzdělanec něco velmi podstatného: „Nepomůže nám soucit bohatších zemí a humanitární pomoc ve formě potravin. Potřebujeme pomoci takové, která afričany naučí pracovat a znát cenu práce.“

To bych mu stokrát podepsal.

300-400 skandinávských zim, a nebo Egyptských období sucha a vláhy při kterých je nutno důsledně plánovat zdroje pro budoucí přežití by problém daného kontitentu vyřešilo celkem rychle a přirozenou selekcí vybralo ty kteří pro to mají mentální a genetické dispozice.

mila slecno, starejte jako evropanka a ceska spise o to, ze vas narod vymira, ne o afriku.

Vážený pane Nováku, rostoucí počet Afričanů je pro Evropu větší tragedií než úbytek Evropanů.

Když náš počet klesne z deset milionů na šest, tak se celkem nic neděje. Za prvé vůbec není nutné, aby nás bylo tolik, a za druhé kdyby to nutné bylo, tak za dvě nebo tři generace se to může obrátit a z těch šesti to může vzrůst opět na deset.

Ale jakmile přemnožení Afričané zdevastují planetu, tak vyhubené rostlinné a živočišné druhy už nikdo nikdy na téhle planetě nenahradí, i kdyby počet Afričanů potom znovu poklesl na nějaké přijatelné numero.

No, tak až potkáte "humanitární" studentky, jak žebrají na afriku, tak je žeňte. Tím zachráníte Afriku od nějakých afričanů

Je mi lito, ale vetsina tech prispevku se mi nelibi, jedna se o deti.....od minuleho rijna v USA pribylo 63.000 deti z Guatemaly, Hondurasu, El Salvatoru a Mexika, nejmladsi melo pouhe 4 roky.....kam s nimi? Situace se meni (castecne take diky klimatickym podminkam) kazdym rokem a reptani na blozich nepomuze. Bohuzel.....take nemam zadnou radu, jak resit